ÚVAHA
Jeli jsme s manželem na projížďku na kole, bylo září, nádherné slunečné počasí. Letos byl extrémně suchý rok a já si všimla, že všechny rostliny, které nemají hluboké kořeny, jež by dosahovaly do hloubky, pomalu umírají. Byl to smutný pohled. Napadlo mne, že vlastně to samé se momentálně děje i okolo mne a že je to velmi bolestný, ale možná i velmi nadějný proces.
Zvenčí to vypadá jako tvrdá realita, jako by nás celý svět zkoušel co vydržíme, ale když se člověk podívá za….....???
Ve skutečnosti vlastně vše, co nemá hluboké kořeny, co nedosahuje hloubky bytí, co je jen na povrchu pomalu odumírá, to může být nadějí pro budoucnost, pro nový růst a obnovu. Extrém střídá extrém, Vesmír nastoluje rovnováhu, po obdobích povodní, kdy voda vzala vše z povrchu, co nebylo dostatečně ukotveno, nastalo období sucha, které šlo více do hloubky a prověřuje to, co kořeny bytí má, zda jsou dostatečné, zda dokážou přežít z podstaty. Snad to souvisí s procesem transformace, který se prostě děje a kterým procházíme, snad je vše, jak má být.
NEZTRÁCEJME TEDY NADĚJI :) VĚŘME, ŽE JSME VEDENI SPRÁVNĚ VYŠŠÍ MOCÍ, JEN PROSTĚ NEROZUMÍME TOMU, CO SE PRÁVĚ DĚJE A NEDOKÁŽEME DOHLÉDNOUT DÁL, NEŽ CO OBSÁHNE JEDEN NÁŠ ŽIVOT, ALE ŽIVOT JE NEKONEČNÝ A NEJDE JEN O NÁS, ALE I O TY PO NÁS :)
Smiřice 14.10.2015