IMAGINÁRNÍ ROZHOVOR S JAROSLAVEM DUŠKEM

Tento dialog mezi mnou a p.Jaroslavem Duškem se odehrál jednou v noci, okolo třetí hodiny ranní. Samozřejmě jde o rozhovor imaginární. Myslela jsem původně, že se mi to zdálo, dokud jsem ráno nenašla tento text zapsaný mou rukou na nočním stolku (umím prostě psát po tmě a ze spaní aniž o tom vím).

Rozhovor s J.Duškem, po té, co jsem vlezla k němu na jeviště během představení Čtyři dohody.

V. -Dobrý den já jsem Víla.
JD- Víla jakého druhu?
V. - Mého druhu.
JD.- Co dělá taková Víla ?
V.- Žije si svůj vílí život.
JD.- A jaký je vílí život ?
V.- Lehký,řekla bych.
JD.- Co vás vedlo k tomu,že jste tady na jevišti?
V.- Napadlo mě,že chci stát vedle Vás.
JD.- Chcete nám něco sdělit?
V.- Ani ne,jen jsem chtěla být chvilku vedle Vás - s Vámi.
JD.- Máte tedy něco na srdci?
V.- Lásku - myslím.
JD.-Mají víly nějaký životní cíl?
V.- Jistě ano, ale ten je vzdálený, momentálně jsme tady a teď.
JD.- Máte tedy nějaký cíl teď?
V.- Právě teď bych chtěla smíchat svou auru s tou Vaší a potom se jít posadit, aby jste mohl pokračovat v práci - radosti.
JD.- Jak se míchá taková aura ?
V.- Například tím, že se lidi obejmou - smím Vás obejmout?
JD.- Jako se objímají stromy?
V.- Ano, vypadáte jako strom, podobáte se mu.
JD.- V čem ?
V.- Zvete lidi pod svou KORUNU a poskytujete jim chvíle odpočinku a radosti. Smím Vás tedy obejmout ?
JD.- Ano.