CO SE TAKY MŮŽE STÁT

 

Co se taky může stát, aneb Smiřice přišly o svého dobrého ducha.

 

V roce 2012 hrozilo, že místní park přijde o svou dominantu více jak 200 let starý buk lesní. Tenkrát se mezi občany zvedla vlna nevole a psaly se petice na záchranu stromu. Jednu petici jsme napsali i my s dětmi v kroužku a oficiálně ji podali na městský úřad, ten nám také oficiálně opověděl. Vše můžete najít zde na stránkách, je to zdokumentováno. Strom byl podroben tahovým zkouškám, ořezala se mu koruna, ošetřily kořeny, všichni byli spokojení a život běžel dál. Později  jsme se dokonce dozvěděli, že strom se díky opatření zlepšil o to nepochopitelnější je jeho další osud. 

Opravdové zděšení  tedy nastalo, když jsme se v zimě 2015 víceméně náhodou dozvěděli, že ten dobrý duch Smiřic, který vysílal do širokého okolí svou příjemnou pozitivní energii je pryč. Bez varování, bez upozornění, pěkně v tichosti tento nádherný strom porazili. Je s podivem, jak je něco takového možné téměř bez povšimnutí,  takový obrovský majestátný strom, to muselo zabrat čas a dát dost práce. Strom, který by spíše měl být navržen na památný, dominanta zámeckého parku už není. Naše prvotní reakce byly opravdu bouřlivé, možná zbytečně hysterické, mě proběhla před očima scéna z filmu Avatar, kdy kácejí posvátný strom Avu….přesně takový pocit, až bolest….vítězství temných sil nad světlem…neuměla jsem si představit, kdo si vzal na odpovědnost takové rozhodnutí.
 
Šli jsme se tedy zeptat na místa povolaná, na veřejné zasedání  zastupitelstva, bohužel uspokojivou odpověď na otázku PROČ musel strom pryč a KDO rozhodnutí vydal jsme se nedozvěděli. Jen to, že o této skutečnosti nevěděli ani někteří zastupitelé, byli zaskočeni stejně jako my a přidali se na naši stranu, tedy na stranu veřejnosti. Nakonec z jednání vzešel jakýsi závěr, že bude sehnán nový odborník dendrolog a bude provedena revize u dalších stromů určených ke skácení, tak možná se díky tomu podaří zachránit nějaký jiný strom...
 

Buk, který nás mohl všechny přežít, který mohl být vyhlášen za památný strom, který mohl  být chloubou města, který mohl svým silným pozitivním vyzařováním  ovlivňovat budoucnost města a jejich obyvatel, byl skácen tak, že bylo ponecháno torzo kmenu o výšce odhadem 2 – 2,5 m , které je nyní překryto folií. Lze se jen dohadovat, co se s tímto torzem bude dít, protože po zkušenostech Vám zřejmě pravdu nikdo neřekne, ani když se přímo zeptáte. Je možné, ze z něho vznikne další umělecké dílo, které zdobí parkové lavičky, plochu před zámkem, či některé smiřické zahrady, je možné, že se kmen zkrátí na pouhý pařez, který bude časem napaden dřevokaznou houbou, jež bude své spóry šířit po dřevinách v parku, možné je cokoliv.

Nedávno při vycházce  s dětmi z kroužku jsme zjistili, že přesto, co všechno tento strom zažil, stále žije….proudí v něm míza, měl by možná i sílu obrazit, je ale udušen pod igelitem.  Nevím, zda existuje zákon na týrání rostlin, ale tady by byl zřejmě na místě. 

Nejsem odborník, nejsem zastupitel, jsem jen občan tohoto města, který je možná k přírodě vnímavější než mnozí jiní, který možná zbytečně revoltuje, který zkrátka vyjadřuje svůj subjektivní názor, kterému není lhostejný osud čehokoliv živého, ať už jde o člověka, zvíře nebo strom.  

 

 

Smiřice 10.4.2016 

autor: Věra Kloučková